DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

Rybarina.eu - Lov kaprů a sumců‚ stránka o rybaření

Lov v korunách stromů

 

Lov v korunách stromů

 V pátek 10.6 jsem se vydal na týdenní výpravu s kolegou Liborem a jeho přítelkyní Petrou na naši oblíbenou řeku. Jelikož tato řeka je pro nás trochu z ruky (250km) tak se vždy těšíme jako děti. Bohužel z radosti nás vyvedl již příjezd k řece. Všude kam oko dohlédlo, bylo spousta rybářů, pomalu jsme naše místa nepoznávali. Po ujetí zhruba 3km podél břehu se konečně ukázalo jediné volné místo a ač se nám již od počátku nelíbilo, nebylo zbytí a tak jsme se zde usadili. Voda byla plná vázek všude stromy a větve. Na první pohled se daly očekávat velké problémy a to jsme ještě netušily, co se nám skrývá pod hladinou. Libor si zvolil lovné místo ve zdánlivě snazší části našeho úseku, kde přeci jen nebylo nad hladinou tolik větví. Já se rozhodl a vlastně jsem byl i nucen se rozhodnout vnadit a chytat přímo ve vázkách. Libor nasadil své osvědčené značky a já měl možnost vyzkoušet zdarma zbrusu nové boilies firmy VCB které mi bylo zasláno den před odjezdem jednalo se o boilies s játry a sladký pomeranč. Což jsem rád přivítal, jelikož skoro vždy zkouším masové i sladké zároveň. Rozhodl jsem se vnadit po 1 kg před padlou korunu stromu a za padlou větví u protějšího břehu, po té dle záběrů dokrmovat. Libor si zavezl obě nástrahy do slibné tišinky kde montáže umístil na kolíček a patřičně zakrmil. Zatím co jsem se zabýval stavbou bivaku, se na mnou zakrmených místech začali objevovat kapři a jiné ryby což jsem s potěšením sledoval a zároveň jsem si pro sebe říkal, že do záběru chybí jen kousek. A taky tak bylo. Za necelé dvě hodiny od zavezení přišel záběr na játrák z druhého břehu. Vědom si vázek, jsem u prutu v cuku letu a silně přizvedávám, ryba jakoby zazmatkovala a objela viditelnou větev, tak jak jsem potřeboval, ale přesto cítím, že silon po něčem drhne. Kapr se dal po proudu dolů a vlasec se uvolnil. V té chvilce jsem zabral co nejvíce, aby vyjel na hladinu, což se na poprvé zdařilo i díky tomu, že to nebyl žádný obr. Kapra jsem pak v pohodě navedl do podběráku, změřil, vyfotil a ač měl jen 65cm měl jsem z něj velkou radost už, protože byl první a zároveň mi dodal důvěru k novému boilies. Znovu jsem dokrmil a do večera jsem měl ještě tři záběry na pomeranč, bohužel však ani jednu z ryb jsem nedokázal zdolat. Všechny tři jako přes kopírák hned po záběru zajížděli přímo pod strom a ač jsem seděl přímo u prutů, neměl jsem jedinou šanci to změnit. Záběr, jízda, zásek a háček ve stromě. Druhý den ráno přišel znovu záběr z protějšího břehu na játrové boilies. Opět se mi podařilo kapra přizvednout a chvilku ho cítit na udici v sekundě však zůstal někde váznout. Měl jsem chuť prut zahodit a tak nějak podvědomě jsem vytáhl asi dva metry šňůry z navijáku a prosebně koukal na místo kontaktu.Vrrrr, najednou se rozjela brzda a byl jsem zase ve hře. Bylo cítit, že ryba bude větší a tak jsem se snažil nevyvíjet až tolik odporu, ale zároveň již nedopustit návrat do vázek což se mi zdařilo. Libor s připraveným podběrákem pode mnou, již hlásil, že kapr je 85+.Po chvilce jsem ho také zahlédl. A dá se říci, v klidu dovedl až pod nohy. Jeden krátký únik proti proudu jsem hned stopl, kapr se stočil a zkusil to po proudu, cca po pěti metrech jsem ho otočil a zdálo se být  dobojováno, jelikož se vyvalil na hladinu. V tom jsem se ale spletl. Více méně nehybnou rybu jsem popotáhl proti proudu a do podběráku chybí 2 metry, kapr jen tak lehce pohnul hlavou a montáž vystřelila z vody. Pech! Po zbytek dne jsem měl ještě dalších několik záběrů, ale nebyl jsem schopen ryby ze stromů vytáhnout. Snad jediné co nás potěšilo, byla Liborova zdolaná parma 60cm. Na večer se mi udělalo natolik zle, že jsem začal uvažovat o odjezdu. Rýma, kašel a 39 horečka mě položila tak rychle, že jsem vlastně od večera do druhého dne poledne ležel v zimnicích a neměl chuť ani nahodit natož zavážet. Libor mezi tím přešel na boilies od VCB a dočkal se prvních záběrů, ale nevedlo se mu o nic lépe jak mě. Hned první jízda skončila přeříznutím silonu o průměru 0,45mm. Kolem druhé odpoledne jsem začal balit a i když smutný, že musím končit, těšil jsem se domů do postele. Libor s Petrou zůstaly, avšak mimo záběrů které skončily ve větvích, se ničeho nedočkaly. Snad příště uděláme reparát.
 
                                                                                                                                                                                                                                                Zdeněk